STANOVISKO UNIE OBHÁJCŮ ČR Č. 4/2026 K NEZÁKONNÉMU ZVEŘEJŇOVÁNÍ TRESTNÍCH PÍSEMNOSTÍ VE SBÍRCE LISTIN OBCHODNÍHO REJSTŘÍKU

18/11/2026

Unie obhájců České republiky upozorňuje na nezákonnou praxi, při níž jsou do veřejně přístupné Sbírky listin obchodního rejstříku ukládány a následně zveřejňovány písemnosti z trestního řízení vedeného proti právnické osobě a dalším fyzickým osobám.

V konkrétním případě byly ve Sbírce listin zveřejněny v plném rozsahu dva trestněprocesní dokumenty, a to usnesení o zahájení trestního stíhání v rozsahu 158 stran, a obžaloba v rozsahu 134 stran. Uvedené dokumenty jsou veřejně dostupné prostřednictvím Sbírky listin obchodního rejstříku, tedy bez jakéhokoli omezení přístupu a bez anonymizace osobních údajů.

Takový postup považuje Unie obhájců ČR za nezákonný. Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ukládá orgánu činnému v trestním řízení povinnost vyrozumět příslušný rejstříkový soud o zahájení trestního stíhání právnické osoby. Tato povinnost však sama o sobě neznamená oprávnění ani povinnost zveřejnit celé usnesení o zahájení trestního stíhání ve Sbírce listin.

Tomu odpovídá i úprava zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. Úprava výslovně počítá s tím, že rejstříkový soud tomu, kdo na tom má právní zájem, sdělí informaci, zda je proti právnické osobě vedeno trestní stíhání. Zákon tak upravuje mechanismus poskytování informace o existenci trestního stíhání, nikoli zveřejnění trestního spisu nebo jeho jednotlivých částí. Zveřejnění obžaloby je o to závažnější, jelikož není listinou, jejíž zaslání rejstříkovému soudu by zákon o trestní odpovědnosti právnických osob pro účely informování o probíhajícím trestním stíhání vůbec předpokládal.

V tomto konkrétním případě navíc nejde o zveřejnění několika základních údajů o existenci trestního stíhání. Veřejnosti se zpřístupňují stovky stran konkrétního obsahu trestního řízení, včetně skutkových tvrzení, právního posouzení věci a dalších informací obsažených v trestních písemnostech.

Předestřený postup může mít závažné důsledky nejen pro samotnou trestně stíhanou právnickou osobu, ale také pro fyzické osoby, proti nimž je trestní řízení vedeno, a další osoby na něm zúčastněné, zejména svědky a poškozené. Veřejným zpřístupněním jejich osobních údajů, výpovědí a dalších informací obsažených v trestních písemnostech může dojít k závažnému zásahu do jejich soukromí, cti, důstojnosti a dalších osobnostních práv. Takové zveřejnění současně představuje závažný zásah do ochrany osobních údajů, neboť jde mimo jiné o údaje týkající se trestných činů a trestních řízení, jejichž zpracování podléhá podle čl. 10 nařízení GDPR zvláštním podmínkám.

U trestně stíhaných fyzických osob může takové zveřejnění současně prohloubit zásah do ústavně zaručeného principu presumpce neviny a způsobit újmu, jejíž následky již nemusí být možné účinně napravit ani v případě, že budou následně zproštěny obžaloby.

Popsaný postup je třeba poměřovat rovněž se základní zásadou vyjádřenou v § 2 odst. 4 trestního řádu. Podle ní orgány činné v trestním řízení projednávají trestní věci s plným šetřením práv a svobod zaručených Listinou základních práv a svobod a mezinárodními smlouvami o lidských právech a základních svobodách a při provádění úkonů trestního řízení mohou do těchto práv zasahovat jen v odůvodněných případech, na základě zákona a v nezbytné míře pro zajištění účelu trestního řízení. Také plnění oznamovací povinnosti vůči rejstříkovému soudu proto musí respektovat tyto zákonné limity, zejména požadavek zákonného podkladu a nezbytnosti případného zásahu do práv dotčených osob.

Závažnost takového zveřejnění nespočívá pouze v zásahu do práv jednotlivých osob. Může narušit i samotný účel a průběh trestního řízení. Trestní řízení je založeno mimo jiné na povinnosti orgánů činných v trestním řízení náležitě objasnit skutkový stav věci a provést a vyhodnotit důkazy způsobem umožňujícím spravedlivé rozhodnutí.

Znalost obsahu výpovědí dalších osob, skutkových zjištění či verze událostí předestřené orgány činnými v trestním řízení může vést k ovlivňování svědků, vzájemnému přizpůsobování jejich výpovědí nebo k jinému narušení objektivity dokazování. Tím může být zasažena samotná důkazní hodnota výpovědí, na jejichž základě má soud rozhodovat. Nejde přitom o riziko, před nímž by trestní řád neposkytoval ochranu. Právě z důvodu zachování autenticity a objektivity svědeckých výpovědí trestní řád stanoví, že svědek, který dosud nebyl vyslechnut, nemá být přítomen výslechu obžalovaného ani jiných svědků. Nejvyšší soud přitom ve svém usnesení ze dne 29. 1. 2025, sp. zn. 4 Tdo 982/2024, zdůraznil význam této ochrany a uvedl, že skutečnost, že svědek před svým výslechem vnímá průběh trestního řízení, musí být zohledněna při hodnocení jeho výpovědi, zejména z hlediska jejího možného ovlivnění. Jestliže tedy trestní řád preventivně chrání svědka před tím, aby před svým výslechem získal informace z dokazování, tím spíše může být takové riziko vyvoláno plošným a neomezeným zveřejněním stovek stran trestních písemností, které obsahují skutkovou verzi případu i informace o výpovědích dalších osob.

V krajním případě tak může veřejné zpřístupnění obsahu dosud probíhajícího trestního řízení nenapravitelně zasáhnout do možnosti provést některé důkazy v podobě, v jaké byly zamýšleny, a tím i do možnosti soudu zjistit skutkový stav bez důvodných pochybností. Následky takového zásahu přitom nemusí být možné napravit ani později v průběhu řízení.

Ochrana před takovým rizikem je přitom výslovně promítnuta do § 8a trestního řádu. Podle tohoto ustanovení musí orgány činné v trestním řízení při poskytování informací veřejnosti dbát mimo jiné na to, aby neohrozily objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení, aby nezveřejnily o osobách zúčastněných na trestním řízení údaje, které přímo nesouvisejí s trestnou činností, a aby nebyla porušena zásada presumpce neviny. Trestní řád tedy sám vychází z toho, že nekontrolované zveřejňování informací z probíhajícího trestního řízení může ohrozit nejen práva jednotlivých osob, ale i řádný průběh samotného řízení.

Veřejné zpřístupnění obsahu trestního řízení může mít pro právnickou osobu významný reputační dopad ještě předtím, než soud o její vině vůbec rozhodne. Tím může být významně zasaženo do principu presumpce neviny, podle něhož nelze na toho, proti němuž se vede trestní řízení, hledět jako na vinného, dokud jeho vina není vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem.

Zvláště problematické je zveřejnění obžaloby. Obžaloba představuje procesní úkon, kterým státní zástupce předkládá věc soudu, nikoli autoritativní závěr o vině obžalovaného. Její zveřejnění nicméně může vytvářet dojem, že skutková verze a právní hodnocení v ní obsažené již byly soudem potvrzeny, přestože o nich soud dosud nerozhodl. Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob přitom zná jako samostatný trest uveřejnění rozsudku. Veřejné zpřístupnění obžaloby ve Sbírce listin může mít pro pověst právnické osoby obdobný faktický účinek jako zveřejnění odsuzujícího rozsudku, a to ještě předtím, než o vině rozhodl soud a aniž by byly splněny zákonné podmínky pro uložení trestu uveřejnění rozsudku.

Unie obhájců považuje za nepřijatelné, aby prostřednictvím veřejné Sbírky listin docházelo k faktickému zveřejňování obsahu trestních řízení vedených proti právnickým a fyzickým osobám bez jasného zákonného podkladu. Veřejnost obchodního rejstříku nesmí být zaměňována za veřejnost trestního spisu.

Unie obhájců ČR vyzývá rejstříkové soudy, aby bezodkladně prověřily právní titul všech trestních písemností zveřejňovaných ve Sbírce listin a aby z ní odstranily listiny, pro jejichž zveřejnění neexistuje zákonný důvod. Současně vyzývá orgány činné v trestním řízení, aby při plnění své oznamovací povinnosti podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob předávaly rejstříkovým soudům pouze informace a podklady v rozsahu nezbytném pro splnění jejich zákonné povinnosti.

Unie obhájců bude problematiku nadále sledovat a je připravena reagovat na případy, v nichž dojde k veřejnému zpřístupnění trestních písemností bez odpovídajícího zákonného podkladu.

V Praze dne 18. 11. 2026

JUDr. Tomáš Sokol

prezident Unie obhájců ČR