Dne 12. srpna 2026 byl na serveru Seznam Zprávy zveřejněn článek s titulkem „Soud poslal duchovního do vazby. Policie ho viní ze znásilňování a týrání“. Článek výslovně uvádí, že policie zahájila trestní stíhání dne 6. srpna 2026, že obviněný byl dne 8. srpna 2026 vzat do vazby Obvodním soudem pro Prahu 4 a že proti rozhodnutí podal stížnost. Současně článek obsahuje konkrétní pasáže, které jsou prezentovány jako citace či obsah „obvinění“ – policejního usnesení o zahájení trestního stíhání.
Unie obhájců považuje za mimořádně závažné, že se ve veřejném prostoru objevily informace, které podle svého obsahu zjevně pocházejí z neveřejné fáze trestního řízení, a to dokonce z dokumentu, jehož účelem je vymezení skutku, právní kvalifikace a důvodů zahájení trestního stíhání. Takový dokument není tiskovou zprávou, není veřejným sdělením orgánů činných v trestním řízení a jeho obsah nemá být předmětem mediální reprodukce.
Podle ujištění obhájce obviněného obhájce ani obviněný usnesení o zahájení trestního stíhání žádné třetí osobě nepředali, nezpřístupnili ani nikoho neinformovali o jeho obsahu. Za této situace je namístě důvodné podezření, že informace zveřejněné v článku byly získány z jiného zdroje. V každém případě zveřejněny způsobem, který je v rozporu se zákonným režimem ochrany přípravného řízení. Konkrétně existuje důvodné podezření, že k úniku informací došlo ze sféry osob podílejících se na výkonu pravomoci orgánů činných v trestním řízení nebo osob, které měly k neveřejnému obsahu trestního spisu přístup.
Důležitější než zdroj je samotný fakt úniku informací a jejich zveřejnění. Zveřejnění nebo zprostředkování obsahu usnesení o zahájení trestního stíhání médiím je tím závažnější, že nejde o obecnou informaci o existenci trestního řízení, nýbrž o obsah neveřejného procesního aktu z přípravného řízení. Takové jednání může ohrozit účel trestního řízení, zasáhnout do práv obviněného, poškodit práva poškozených a svědků a narušit důvěru veřejnosti v zákonný, nestranný a neveřejný průběh přípravného řízení.
Přípravné trestní řízení je neveřejné právě proto, aby nebylo ohroženo objasnění věci, aby nebyli ovlivňováni svědci, poškození či jiné osoby a aby nebyla porušována presumpce neviny. Trestní řád v § 8a ukládá orgánům činným v trestním řízení povinnost při poskytování informací veřejnosti dbát mimo jiné na to, aby nebylo ohroženo objasnění skutečností důležitých pro trestní řízení a aby nebyla porušena zásada presumpce neviny; v přípravném řízení současně omezuje zveřejňování informací umožňujících zjištění totožnosti osob zúčastněných na řízení.
Zveřejnění konkrétních pasáží z usnesení o zahájení trestního stíhání představuje kvalitativně zcela jiný zásah než obecné informování veřejnosti o tom, že bylo zahájeno trestní stíhání. Jde o reprodukci obsahu neveřejného procesního dokumentu, která může mít přímý dopad na další průběh řízení, na svědecké výpovědi, na postavení obviněného i poškozených a na veřejné vnímání věci ještě předtím, než se k ní vyjádří soud.
Článek pracuje s obsahem policejního obvinění způsobem, který ve veřejném prostoru vyvolává dojem, že skutková tvrzení uvedená v usnesení jsou již prokázaným skutkovým stavem. To je nepřijatelné. Usnesení o zahájení trestního stíhání není rozsudkem. Není výsledkem dokazování před soudem. Je to procesní akt policejního orgánu, který vyjadřuje určitou míru podezření, nikoli závěr o vině. Dokud není vina vyslovena pravomocným odsuzujícím rozsudkem, nelze na obviněného hledět jako na vinného; tuto zásadu výslovně chrání i trestní řád při úpravě poskytování informací veřejnosti.
Mediální zveřejnění detailních a emočně silných pasáží z obvinění před soudním projednáním věci proto deformuje rovnováhu trestního řízení. V očích veřejnosti se policejní verze událostí mění v hotový závěr, přestože obviněný má právo se hájit a věc má být rozhodnuta nezávislým soudem, nikoli mediálním tlakem. Tento postup nepoškozuje pouze obviněného. Poškozuje také samotné poškozené osoby, svědky a důvěryhodnost trestního řízení.
S ohledem na výše uvedené by příslušné orgány měly neprodleně prověřit:
- kdo měl přístup k usnesení o zahájení trestního stíhání,
- zda bylo usnesení nebo jeho obsah někomu zpřístupněno mimo zákonný rámec,
- zda nedošlo k porušení povinnosti mlčenlivosti,
- zda nebyly naplněny znaky trestného činu nebo přestupku souvisejícího s neoprávněným nakládáním s chráněnými informacemi či osobními údaji,
- zda zveřejnění neohrozilo další průběh přípravného řízení, zejména výslechy svědků, dokazování a rozhodování o vazbě.
Současně Unie považuje za nezbytné, aby se věcí zabýval dozorový státní zástupce a aby bylo přijato opatření, které zabrání dalším únikům informací z trestního spisu.
Unie obhájců respektuje svobodu projevu a právo médií informovat o věcech veřejného zájmu. Tato práva však nejsou bezbřehá. Nemohou sloužit jako krytí pro zveřejňování obsahu neveřejných procesních dokumentů, zvláště pokud tím může být ohroženo trestní řízení, práva poškozených, právo obviněného na spravedlivý proces a presumpce neviny. Veřejný zájem na informování o trestní věci nelze zaměňovat s veřejným zájmem na publikování detailů z policejního obvinění. Média mohou informovat o existenci trestního stíhání, vazebním rozhodnutí či obecném právním rámci věci. Něco jiného je však publikovat konkrétní formulace a skutková tvrzení z neveřejného usnesení, které má být předmětem procesní obrany a soudního přezkumu. V daném případě jde navíc spíše o komerční zájem na zvýšení sledovanosti a tedy „cliků“ na stránku, kde byla aktuálně inzerována sedačka do sprchy. Pak by ovšem šlo o obchodní využití nezákonně získaných – ukradených informací.
Je zřejmé, že je třeba se vrátit k hledání legislativní cesty, jak těmto nezákonným zásahům do přípravné fáze trestního řízení efektivně zabránit.
V Praze dne 13. 8. 2026
JUDr. Tomáš Sokol
prezident Unie obhájců ČR
