Unie obhájců se znepokojením zaznamenala informace z veřejných zdrojů, publikované v souvislosti s odhalením „krtka“ na Ministerstvu zahraničí, který měl předávat tajné informace ruské Službě vnější rozvědky (SVR). Na tyto informace reagoval ministr vnitra Vít Rakušan na svém twitteru dne 16.9.2022 tvrzením o „jistém“ dluhu, spočívajícím v tom, že informace zpravodajských služeb se nemohou používat jako důkaz v trestním řízení, což hodlá napravit předložením změny zákona.
K tomu např. https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/ministerstvo-zahranici-krtek-spion-rozvedka-informace-bis-odhaleni_2209161837_pik ,
Unie obhájců upozorňuje, že se jedná o periodický jev, který se čas od času objevoval už před Nálezem Ústavního soudu sp.zn. I ÚS 3038/07 ze dne 29.2.2008, avšak navzdory poměrně jasnému ústavně právnímu názoru obsaženému v tomto Nálezu se volání po takové zákonné úpravě, zejména ze strany některých politiků, objevuje opakovaně. Aktuálně i se tak děje i v souvislosti s připravovanou rekodifikací trestního řádu. Unie obhájců ČR chápe motivy či důvody volání této úpravě, ale současně ji považuje za nepřijatelnou a jak shodně naznačil i Ústavní soud za proti ústavní.
Úkolem orgánů činných v trestním řízení (OČTŘ) je odhalování trestné činnosti a pachatelů, k čemuž využívá i tzv. operativní techniku, k čemuž má dostatečný prostor. Tajné služby mají úplně jiné úkoly, zejména získávání informací (jinak též MONITORING). Služby disponují obrovským množstvím poznatků, které mají sloužit k vyhodnocení a následným postupům k ochraně zájmů země, a to se zdaleka nesnoubí s trestním procesem. Zákonná úprava, kombinující činnost obou složek takovým způsobem, že zpravodajské služby by svými prostředky mohly přímo opatřovat důkazy použitelné v trestním řízení, by byl velmi nebezpečnou hrou. Dokonce lze mluvit o cestě do jakési speciální formy totality.
Unie obhájců považuje navrhovanou zákonnou za nepřijatelnou z těchto důvodů:
- Principem činnosti zpravodajských služeb je obchod s informacemi, někdy též i zastírání, případně manipulace či dokonce i lež. Oproti tomu Policie v trestním řízení musí postupovat legálně. Hrozí tedy manipulace se skutečností, když taková manipulace nemusí vůbec být odhalitelná a vše může vypadat i pravdivě. Zvyšuje se tak riziko justičního omylu. Nemůže platit obecně zachovávaná presumpce správnosti postupu a předkládaných informací.
- Cílem činnosti zpravodajských služeb není ochrana zájmů chráněných trestním právem, ale obecněji ochrana státu a i dílčích zájmů státu. Realizace státního zájmu nemusí nutně a za všech okolnost znamenat i její zákonnost.
- Zpravodajské služby v řadě případů vytváří vlastní realitu, tedy jsou jednáním aktivní, kdežto Policie je pasivní a odhaluje jednání jiných. Proto je jejich postavení zásadně odlišné.
- Zpravodajské služby se neřídí zásadami jako má trestní řád. Tedy nemají povinnost postupovat podle zásad trestního práva, které chrání čistotu vyhledávání, zajišťování a hodnocení důkazů.
- Zpravodajské služby s informacemi obchodují. V kombinací s zneužitím těchto informací v trestním řízení vzniká významný korupční potenciál.
- Zpravodajských služeb je více a mají jiné působiště. Je tedy více specifických orgánů. Navíc nespolupracují spolu a nelze ani vyloučit, že se v jednotlivých operacích jejich momentální záměry rozcházejí. Lze pak považovat informace, pořízené za takové situace, za důkazy v trestním řízení?
- Pro specifické důkazy (např. odposlechy, sledování) by musel být zaveden stejný povolovací proces, jako v případě, kdy jsou činěny v rámci trestního řádu.
- Policie koná ex officio, tedy vše, co zjistí, musí šetřit. Zpravodajské služby nikoli, a tedy mají jako jediní autonomní vůli iniciovat trestní řízení nebo spíše naopak neiniciovat. Například tehdy, když by byl požadavek jiné tajné služby, i zahraniční. Vzniká tak basální nerovnost.
- Trestní řízení nemůže nikdo mimo okruh oprávněných subjektů legální cestou ovlivnit. Proto je nad jejich činností vykonávat dohled státním zastupitelstvím. Takovému dohledu zpravodajské služby ale jistě podřídit nelze.
- Možnost použití informací získaných zpravodajskými službami jako důkazů v trestním řízení by přicházela v úvahu snad minimálně v případě jediného trestného činu, a to terorismu.
- Jak bylo uvedeno, neexistuje žádná systematická institucionální kontrola postupu zpravodajských služeb. Například dozor státního zástupce. I kdyby byla zavedena kontrola, tak nebude myslitelná kontrola živých kauz.
- Zpravodajské služby vstupují do daňového tajemství, bankovního tajemství, mají informace o majitelích telefonních čísel. Tedy disponují mnoha informacemi, a to zcela nekontrolovaně pokud jde o způsob jejich nabytí. To ale zcela vylučuje možnost jejich použití v trestním řízení, v němž je zákonnost získání důkazu naprosto bezvýlučnou podmínkou jeho procesní použitelnosti.
- Testem zákonnosti získaní informací, dodaných zpravodajskou službou, například původu těchto informací, který je naprosto nezbytnou složkou trestního řízení, by mohl být významně ohrožen zdroj těchto informací, je-li utajován.
- Každý dílčí důkaz by musel být při hodnocení přípustnosti a následně obsahu podroben významně detailnějšímu ověření soudem, což v řadě případů nebude dosažitelné.
- Zpravodajským službám nic nebrání, aby mají-li podezření z toho, že je připravován, nebo páchán trestný čin, případně že již k jeho spáchání došlo, předat informace OČTŘ. I pro případ, kdy jde o zjištění již páchané trestné činnosti nebo akutní potřebě spáchání trestného činu zabránit, lze upravit vzájemnou součinnost tak, aby případně urychleně převzala policie a dále postupovala standardními metodami podle trestního řádu.
- Obsahem dosavadních úvah o potřebě využívat informace získané zpravodajskými službami nikdy nebyla informace o případu, kdy díky nemožnosti využít informace získané zpravodajskými službami zabránila odhalení trestné činnosti, dopadení pachatele anebo jeho usvědčení.
Unie obhájců ČR tak apeluje nejen na politiky a zákonodárce, ale i na celou odbornou veřejnost, aby nebyla připuštěna změna zákonů, která by výše zmiňovaný záměr využití informací získaných v trestním řízení připustila.
V Praze dne 13.1.2023
JUDr. Marek Nespala
člen prezídia Unie obhájců ČR
