Unie obhájců ČR zaznamenala na konci listopadu ve veřejném mediálním prostoru článek, že Brněnský soud povolil kvůli detektivovi na půl roku odposlechy ve všech výslechových místnostech vazební věznice[1].
Unie obhájců ČR obdržela kopii Povolení ke sledování dle § 158d odst. 1,3,4 tr. řádu vydané dne 7.11.2018 Městským soudem v Brně. Povolení není ke stanovisku připojeno. Z povolení vyplývají tyto skutečnosti. Bylo povoleno sledování výslechových cel č. 1-10 v objektu Vazební věznice Brno – Bohunice. Účelem bylo zadokumentování schůzek podezřelého příslušníka Policie ČR a obviněné osoby v rámci jednoho vedeného trestního řízení ke zjištění obsahu jejich komunikace a skutečnostní důležitých pro trestní řízení. Pro sledování bylo povoleno pořizování obrazových, zvukových a jiných záznamů za použití technických nebo jiných prostředků. Podezření bylo na spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spočívajícího ve zkratce v poskytování informací o probíhajícím trestním řízení třetí osobě.
Z citovaných zdrojů vyplývá důvodné podezření, že ve Vazební věznici Brno bylo po dobu 6 měsíců v rámci jedné trestní věci prováděno skryté operativní sledování všech deseti výslechových cel, které jsou využívány pouze policejními orgány a advokáty primárně v roli obhájců v trestních věcech k poradám se svými klienty.
Z dostupných informací nevyplývá, zda nahrávací zařízení bylo aktivní v době každé porady ve výslechové cele. Tedy zda bylo zapínáno pouze pro případ porady zájmových dvou osob v jedné konkrétní výslechové cele a jen po dobu takové porady. Povolení ke sledování neobsahuje žádnou takovou technickou limitaci použití nahrávací techniky. Povolení ke sledování uvádí obvyklou právní limitaci na dokumentaci informací, které se budou vztahovat k trestnímu řízení vedenému pod předmětným číslem jednacím. Vzhledem k uvedenému nelze vyloučit, že nahrávací technika byla umístěna ve všech výslechových celách, tj. v deseti výslechových celách Vazební věznice Brno najednou a byly nahrávány veškeré porady uskutečňované v těchto výslechových celách po dobu celých šesti měsíců, tedy i veškeré porady obhájců se svými klienty. K této pravděpodobnosti se váže stanovisko.
Za uvedeného předpokladu a za obvyklého technického postupu by byly záznamy po nahrání analyticky zpracovány, tedy poslechnuty a vytěženy. Záznamy z mnoha porad obhájců se svými klienty v rámci mnoha trestních obhajob, zcela nesouvisejících věcně ani personálně s trestní věcí, ke které bylo povolení ke sledování vydáno, by tak byly poslechnuty policejním orgánem. Chráněné důvěrné informace, které tvoří podstatu právní pomoci a jsou pro mnoho klientů kritické povahy, by byly zpřístupněny policejnímu orgánu. To vše za situace, kdy ochrana takto získaných informací, eliminace jejich použití a zejména postup pro zničení nezájmových záznamů je úpraven zcela nevyhovujícím způsobem a mimo nezávislou kontrolu a zpětnou efektivní kontrolu. Je třeba připomenout, že informace má v trestním řízení kruciální povahu a může být použita v neprospěch podezřelého či obviněného i bez následného procesně bezvadného důkazního zachycení ve spisovém materiálu, zejména pokud na ní navazují jiné takto odhalené důkazní prostředky. Krom toho lze odkázat na § 158d odst. 10 tr. řádu, který stanoví, v jiné trestní věci, než je ta, v níž bylo sledování provedeno, lze záznam pořízený při sledování a připojený protokol použít jako důkaz jen tehdy, je-li i v této věci vedeno řízení o úmyslném trestném činu. Při současných extenzivních výkladech takové použitelnosti je třeba počítat s tím, že v případě zjištění jakýchkoli informací tyto budou „využity“.
Jakkoli Unie obhájců ČR nevydává stanoviska ke konkrétním živým kauzám, v daném případě jde o povolení ke sledování z roku 2018 a současně Unie obhájců ČR vnímá obecný rozměr, kdy mohlo dojít k vážnému zásahu do základního práva mnoha osob a v obecné rovině k bezprecedentnímu nezákonnému vstupu orgánů státu do vztahu důvěrnosti mezi klientem a jeho obhájcem v mnoha trestních obhajobách, tedy k narušení práva na právní pomoc.
Podle § 158d odst. 1 věta první tr. řádu sledováním osob a věcí se rozumí získávání poznatků o osobách a věcech prováděné utajovaným způsobem technickými nebo jinými prostředky. Podle § 158d odst. 4 věta druhá tr. řádu žádost musí být odůvodněna podezřením na konkrétní trestnou činnost a, jsou-li známy, též údaji o osobách či věcech, které mají být sledovány. Podle § 158d odst. 1 věta druhá tr. řádu, pokud policejní orgán při sledování zjistí, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam s obsahem této komunikace zničit a poznatky, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít.
Trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku je z hlediska právní kvalifikace základní skutková podstata a typově jde o nejméně závažný zásah do chráněného zájmu (přečin dle § 14 odst. 2 tr. zákoníku). Samozřejmě není nijak zpochybňována individuální závažnost spočívající v narušení odhalování trestné činnosti.
Podstatou právní pomoci a v užším významu obhajoby v trestních věcech, je důvěrnost informací předávaných mezi klientem a jeho obhájcem. Tato důvěrnost tvoří základní atribut jak důvěry mezi klientem a advokátem, tak efektivní právní pomoci, jakožto většinově jediného prostředku obrany. Tato důvěrnost je privilegiem klienta a slouží k ochraně jeho práv a zájmů. Současně jde o basální prvek demokratického právního státu a musí být respektován.
Podle právního názoru Unie obhájců ČR je nezákonným jakýkoli zásah do základních práv, který je činěn paušálně a dále takový, který nedůvodně zasahuje více subjektů, které nejsou v žádném vztahu k řešené věci. Nezákonným je i pouhé ohrožení takových zájmů tímto způsobem. Netřeba dodávat, že sledování osob, jakožto odposlechy lze povolit pouze v případě konkrétních okolností ke konkrétní věci.
V případě, že je povolován zásah do základních práv v přípravném trestním řízení, tak již povolení by mělo vymezit okolnosti provedení takového zásahu, pokud je od počátku zcela zřejmé, že může k dojít k zásahu do práv dalších osob a zejména k paušálnímu zásahu, kdy v daném případě je vydáváno povolení pro všechny výslechové cely, jejichž užívání je účelově vymezeno právě pro porady obhájců s vězněnými klienty (nejde o návštěvní místnosti). Pokud je vydáváno takové povolení, musí současně stanovit mantinely, a to i technického použití, aby garantovalo, že nedojde k zasažení jiných práv jiných osob a ještě v takovém očekávatelném bezprecedentním měřítku. Toho nelze, dle názoru Unie obhájců ČR dosáhnout pouhým právním omezením na vztah k řešenému trestnímu řízení (viz shora). Pokud není možné zajistit eliminaci zásahu do práv dalších osob, tak povolení ke sledování nemá být vydáno vůbec, protože žádná kauza neodůvodňuje tak masivní nasazení. Krom toho si nelze nevšimnout, že předmětná trestná činnost je nikoli závažného charakteru, kdy povolení takového sledování je zcela zjevně nepřiměřené. Předmětné povolení ke sledování tak může vykazovat zásadní nezákonnosti.
Pokud jde o vlastní realizaci sledování tak musí technicky proběhnout tak, aby nedošlo k zasažení jiných zájmů, než v konkrétní věci, ke které je sledování povoleno. Je třeba připomenout, že nelze povolení ke sledování obcházet platnou právní úpravu, a to bez ohledu na samotný obsah povolení. Nelze v žádném případě připustit, že je nahráván veškerý komunikační provoz ve všech výslechových celách po dobu 6 měsíců a teprve následně policejní analytikou filtrován použitelný obsah. Takový postup by byl extrémním narušením práv obviněných s možnou vlastní trestní či jinou odpovědností provádějících orgánů.
Z právního hlediska není pochyb, že by paušální sledování a veškeré úkony k tomu vedoucí nebyly protizákonné. Předmětem tohoto stanoviska ale není sáhodlouhé posouzení všech právních a zejména ústavně právních aspektů ve světle národních předpisů, judikatury a Evropského předpisového rozměru.
Unie obhájců ČR vyslovuje zásadní znepokojení nad takovým zásahem státní a soudní moci do základního práva na spravedlivý proces a práva na obhajobu, jakožto basálních atributů právního státu. Pokud skutečně došlo k nahrávání obsahu komunikace obhájců s klienty ve věcech nijak nesouvisejících s povolovanou věcí, tak jde o nezákonný zásah, který je bezprecedentní a významně poškozující.
Unie obhájců ČR proto žádá příslušné orgány, aby řádně prověřily faktický rozsah realizovaných odposlechů a ze všech pohledů posoudily zákonnost realizace takových odposlechů včetně rozhodnutí a řízení jim předcházejících a vyvodily odpovídající odpovědnost konkrétních subjektů.
JUDr. Filip Seifert
člen prezídia Unie obhájců ČR
[1] https://ekonomickydenik.cz/brnensky-soud-povolil-kvuli-detektivovi-na-pul-roku-odposlechy-ve-vsech-vyslechovych-mistnostech-vazebni-veznice/
