O nás


8.6.2014

Účelem Unie obhájců České republiky je dohled nad zákonností a dodržováním základních práv a svobod garantovaných ústavním pořádkem České republiky a respektováním přirozených práv člověka a poskytování ochrany před porušováním, poškozováním a krácením těchto práv a svobod v trestním řízení, zejména práva na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Impulsem k založení Unie je aktuální postoj státního zastupitelství, které ani v případech zjevné nezákonnosti nepřizná chybu. Založili jsme spolek proto, že se u nás v tomto ohledu nic neděje a to chceme změnit. Budeme monitorovat situaci, upozorňovat veřejnost na problematické kauzy a dávat podněty České advokátní komoře a představitelům státu. Unie obhájců České republiky bude přibírat i další členy z řad advokacie – obhájce, kteří sdílí stejné hodnoty, mají stejné zkušenosti nebo pocity jako zakládající členové a chtějí s tím něco dělat.

  • Na počátku jsem chvíli váhal, bude-li mít Unie obhájců nějaký smysl. Dospěl jsem ale k závěru, že některé postupy orgánů činných v trestním řízení už volají po systémové kritice a kvalifikovaném dialogu. Ne dramatická prohlášení nebo dokonce hysterické výkřiky, ale klidně opakovat, že moc bez odpovědnosti vážně ohrožuje demokratický systém. Jestliže v oblasti trestního práva současně sílí u orgánů činných v trestním řízení netolerance k chybám druhých a shovívavost k chybám vlastním, je třeba se ozvat. A asi nejlépe institucionálně. (Tomáš Sokol)
  • „Veřejný zájem na zjištění a potrestání trestných činů by měl převážit nad zájmem na ochraně základních práv a svobod.“ (z vyjádření náměstka Krajského státního zástupce v Českých Budějovicích /nález Ústavního soud IÚS 3038/07/) Když jsem se opakovaně zamýšlel nad uvedenou právní úvahou, vždy jsem si říkal, že se jedná o exces jednotlivce, o výjimku… Bohužel moje vlastní zkušenost i zkušenost kolegů, kteří se s podobnými úvahami v praxi setkávají, čím dál častěji říká, že uvedená doktrína není ojedinělým vybočujícím názorem, ale jedná se o postupující trend. Snaha o potlačení procesních práv, snaha o vychýlení férového procesu na stranu represivních složek a obcházení či balancování na hraně procesních a ústavních norem je důvodem, proč nastal čas na uvedené snahy reagovat institucionálně a obnovit rovnováhu ochrany lidských práv a represe. Zájem na ochraně základních lidských práv a svobod vždy musí převažovat nad jakýmikoliv jinými zájmy, protože pouze to činí stát právním a demokratickým. (Lukáš Trojan)
  • Projekt Unie obhájců ČR skýtá příležitost, jak organizovaným způsobem dát hlasitě najevo myšlenky, které sdílí část advokátů praktikujících trestní právo. Díky tomu, že působím rovněž jako učitel trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, mě čím dál tím častěji zaráží rozdíl mezi tím, co stanoví zákon a je napsáno v učebnicích, a tím jak zákonný text mnohdy účelově interpretují orgány činné v trestním řízení. Na nejednom případě lze demonstrovat, že činnost policejního orgánu a státního zástupce v přípravném řízení již zdaleka nesměřuje k naplnění základních zásad trestního řízení, jako jsou zásady vyhledávací (se stejnou pečlivostí a z úřední povinnosti vyhledávat důkazy a zjišťovat skutečnosti, které slouží nejen v neprospěch, ale i ve prospěch obviněného), presumpce neviny či tzv. materiální pravdy. Policejní orgán a státní zástupce se od počátku trestního řízení stylizují do role protivníka obviněného, mnohdy doprovázeného touhu té které úřední osoby po osobním zviditelnění, a to prakticky bez osobní odpovědnosti. Přijde mi, že je nejvyšší čas s tímto neblahým trendem bojovat. Jsem přesvědčen, že jako sdružení obhájců máme větší šanci než jako jednotlivci. (Tomáš Gřivna)
  • Projekt Unie obhájců ČR jsem od prvotní myšlenky uvítal a rozhodl se k němu připojit po více než dvacetileté praxi v advokacii, kdy jsem namnoze narážel při obhajobě, ale i v zastoupení poškozených v trestním řízení a nespravedlivě stíhaných na leckdy až arogantní přístup k moci při střetu se státem v oblasti, kdy stát dozírá sám na sebe. (Marek Nespala)
  • Mezi nejstarší lidská práva patří právo na obhajobu a na spravedlivý proces. V poslední době však v praxi pozoruji čím dál víc zjevných excesů a účelových postupů ze strany státu. Zpětnou vazbu ale nikdo neřeší. Chybí mi odpovědnost za případ, než je předložen soudu. Unie obhájců ČR spojuje sílící hlasy obhájců. (Filip Seifert)
  • Založení Unie obhájců je pochopitelnou reakcí na stále častější pocit nespravedlnosti a bezpráví způsobovaný orgány činnými v trestním řízení. (Petr Toman)
  • Samostatnost a odpovědnost za své skutky. Takto jsem byl vychován, takto žiji a takto vykonávám advokacii. Výkon advokacie je pro mě především služba lidským právům, kterou nepovažuji, i s ohledem na rodinnou historii, za prázdné slovo. Od začátku advokacie se však potkávám s tím, jak nikdo za nic nenese odpovědnost, stát nikomu nic neudělal, je všemocný, anonymní a nezodpovědný. Navíc nedodržuje ani základní pravidla lidské slušnosti. Pokud se neozývají právníci, je to špatně. Proto vzniká Unie obhájců. (Václav Vlk)