ZPRÁVA O STAVU UNIE OBHÁJCŮ ČR


16.7.2015

Vážené členky, vážení členové Unie obhájců ČR,

dnes samozřejmě nelze předvídat, jakou má Unie obhájců ČR budoucnost, případně zda vůbec nějakou má. Už teď vím o pár lidech, kteří si vroucně přejí, aby neměla vůbec žádnou. Nicméně z mého a dovolím si předpokládat, že i z Vašeho pohledu, by měla Unie existovat a její budoucnost by měla být co nejlepší. Protože jednou z podmínek dobré budoucnosti je schopnost reflexe minulosti, předkládám Vám bilanci roční existence Unie – Zprávu o stavu Unie obhájců ČR.

Striktně vzato nejde vlastně o rok, ale o dobu poněkud delší. Jak lze zjistit z výpisu ze spolkového rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze Unie obhájců ČR vznikla a je v rejstříku zapsána 10. května 2014. Přesto mi nakonec připadalo praktičtější zpracovat Zprávu o stavu Unie k 30. 6. 2015 a v dalších letech pokračovat stejně. Ono faktické dění začalo zhruba před rokem.

Takže především pokud jde o formality, Unie má k 30. 6. 2015 celkem 92 členů. Sice zvolna, ale přesto členská základna roste. V této souvislosti si dovolím osobní poznámku, totiž že Unie nebyla zakládána s vidinou masového spolku. Což jistě neznamená, že bychom se nějak zásadně uzavírali až do stadia úplné izolace a následného vymírání. Nicméně je zřejmé a u toho bychom chtěli zůstat, že členství v Unii není něco, co lze získat podáním přihlášky a zaplacením členského příspěvku. Vzniku členství v Unii předchází určitý, byť velmi jednoduchý selektivní proces, který má zaručit, že se k nám nedostanou ti, o jejichž přínosu pro Unii jsou zásadní pochybnosti.

Všechny další podrobnosti si ti, kteří to doposud neudělali, mohou dohledat na webové stránce Unie, tedy na adrese http://www.uocr.cz/.

Podle našich stanov je účelem Unie dohled nad zákonností a dodržováním základních práv a svobod garantovaných Ústavním pořádkem ČR a respektování přirozených práv člověka a poskytování ochrany před porušováním, poškozování a krácením těchto práv a svobod v trestním řízení, zejména práva na obhajobu dle čl. 40 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Naplnění tohoto účelu a cíle byla věnována veškerá dosavadní činnost Unie. Domnívám se, že by bylo vhodné stejným způsobem pokračovat, aniž bychom se samozřejmě bránili využití nových prostředků, pokud někoho napadnou.

Faktickou činnost Unie, obdobně jako v případě některých jiných spolků, lze členit na vnitřní a vnější. V této souvislosti ale rovnou poznamenávám, že ona vnitřní činnost není naplňována tak, jak by bylo možné očekávat od spolku těch, kteří se sdružují proto, že mají společné zájmy a tedy i co si navzájem říct. Souvisí to i s činností navenek. Venkovní činností Unie jsou po formální stránce nejvýše stojící stanoviska, což jsou prezentace zásadních názorů Unie na určité problémy. Stanoviska ještě budou zmíněna. Dále pak to jsou individuální vystoupení na různých akcích, seminářích, konferencích apod., kam jsou zváni členové prezídia Unie. Méně formální, až zcela neformální pak je komunikace s novináři, které zajímá názor Unie na nějaký právní problém.

To, co považuji za nedostatečné, je vnitřní komunikace, výměna názorů, reakce na podněty Prezidia apod. Jedním z důsledků pak je to, že stanoviska Unie vycházejí především z názorů členů Prezidia Unie. Plénum – členové spolku se do této činnosti zapojují jen velmi minimálně, i když platforma k tomu je vytvořena. Do jisté míry by tedy bylo možné tvrdit, že není jasné, nakolik zmíněná stanoviska representují názory všech členů Unie. Není to jistě nic tragického, obdobně zřejmě fungují i jiné spolky, z našeho pohledu srovnatelná je Unie státních zástupců nebo Soudcovská unie. Z toho, že se členové nebouří a dokonce případně neodcházejí z Unie, lze dovozovat, že s těmito projevy Unie navenek souhlasí. Ale přesto by to do budoucna chtělo poněkud činorodější intelektuální aktivity uvnitř spolku a větší zapojení členů do přípravy stanovisek.

Doposud Unie oslovila veřejnost těmito stanovisky.

1) Stanovisko Unie obhájců ČR číslo 1/2014 k případu PhDr. Luďka Kuly a Mgr. Ing. Františka Steinera PhD.

2) Stanovisko Unie obhájců ČR číslo 2/2014 k případu Mgr. Marie Minaříkové.

3) Stanovisko Unie obhájců ČR k případu Ing. Zdeňka Zídka.

4) Stanovisko Unie obhájců ČR k případu plukovníka Mgr. Petra Lessy.

5) Stanovisko Unie obhájců ČR k záměru Ministerstva spravedlnosti ČR ve věci provádění osobních prohlídek osob v režimu výkonu vazby.

6) Stanovisko Unie obhájců ČR k odepření nahlížení do spisu.

7) Stanovisko Unie obhájců ČR k nákladům na pomoc advokáta.

8) Stanovisko Unie obhájců ČR k případu pana K. L.

9) Stanovisko Unie obhájců ČR k užití a kontrole zákonnosti odposlechu.

10) Stanovisko Unie obhájců ČR k lidským štítům.

11) Stanovisko Unie obhájců ČR k části novely zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení.

12) Stanovisko Unie obhájců ČR k trestnímu stíhání zastupitelů měst a obcí.

13) Stanovisko Unie obhájců ČR k ochraně advokátní mlčenlivosti a odpovědnosti soudce ve světle rozsudku ESLP.

14) Stanovisko Unie obhájců ČR k návrhu zákona o státním zastupitelství.

15) Stanovisko Unie obhájců ČR k prohlášení policejního orgánu.

Jak patrno, jde o 15 stanovisek, z nichž některá lidově řečeno zapadla, ale některá měla poměrně rozsáhlou publicitu, z nichž z těch, která vzbudila největší reakce, bych zmínil stanovisko Unie obhájců ČR k trestnímu stíhání zastupitelů měst a obcí a stanovisko k návrhu zákona o státním zastupitelství. Stanoviska aspirují na vyjádření odborného problému, který (obvykle) nějak souvisí s obhajobou. Minimálně je vyjádřením názoru na něco, s čím se jako obhájci častěji setkáváme a o čem by podle našeho názoru měla být informována veřejnost. Touto formou se také v míře největší pokoušíme realizovat to, co je předmětem činnosti Unie.

Těchto 15 stanovisek, která reprezentují odborný názor osob, u nichž lze snad tvrdit, že jsou v dané oblasti odborníky, za dobu 12 měsíců, bych soukromě považoval za vcelku slušnou úrodu. Samozřejmě je na každém členu Unie, aby zvážil, zda jde o aktivitu dostatečnou či nikoliv. Za sebe a pravděpodobně zčásti i členy Prezídia mám ovšem za to, že není smyslem Unie, aby chrlila různá odborná a posléze možná spíše kvazi odborná stanoviska týden co týden anebo dvakrát do měsíce. Dokonce se domnívám, že i cyklus zhruba jednou za měsíc není naprosto nezbytný, pokud jsme schopni své názory prezentovat i jiným způsobem, a to vše samozřejmě a především v situaci, kdy je k čemu se vyjadřovat. Na druhé straně je ale zjevné, že při současných státních i rezortních turbulencích, které se nějak dotýkají trestního práva a tedy i obhájců, bychom se mohli k něčemu vyjadřovat prakticky neustále.

Co ve vztahu k této bilanci považuji za velice důležité, jsou témata stanovisek. Vznik Unie byl uvítán v některých mediích a některými novináři poněkud potupnými poznámkami o tom, že si pár pražských advokátů zařizuje lobbistickou platformu. Právě ve vztahu ke komentářům těch, co už dopředu vědí, co a jak bude, jsou témata stanovisek natolik jasným argumentem, že nemá smysl se věcí dále zabývat. Prostě zase neměli pravdu.

Kromě vydávání stanovisek se Unie navenek presentuje i jinak. Tak například se Unie na základě výzvy Ministerstva spravedlnosti ČR vyjádřila formou stanoviska k návrhu nového zákona o státním zastupitelství a stručně řečeno, neboť celý text je dostupný na našich webových stránkách, šlo o vyjádření kritické. Potěšující je, že v tomto případě Unie fungovala jako připomínkové místo legislativního procesu. Stanovisko Unie k novele zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení bylo presentováno v Senátu před hlasováním a je možné, že bude využito při přípravě ústavní stížnosti.

Pokud jde o další aktivity, člen prezídia Unie Dr. Petr Toman se zúčastnil dvoudenní konference zaměřené na problematiku zastupitelstev měst a obcí, tradičně nazývané „Forum Municipal“, tedy v tomto roce „Forum Municipal 2015“. Přednesl tam příspěvek k problematice trestního stíhání zastupitelů měst a obcí. Unie převzala záštitu nad konferencí „Trestně právní a kriminalistické aspekty dokazování“, která se uskutečnila v březnu 2015 na Vysoké škole finanční a správní o.p.s., a na které Unii presentoval kolega Dr. Filip Seifert. Kolega Dr. Václav Vlk se v březnu 2015 aktivně zúčastnil panelové diskuze na téma „Státní zastupitelství a jeho reforma“ pořádané Spolkem českých právníků Všehrd na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Kolegové Dr. Lukáš Trojan a Dr. Václav Vlk se zúčastnili semináře pro média pořádaného ČAK na téma „Kárná odpovědnost právnických profesí“ spolu se zástupci Soudcovské unie, NSZ a Unie státních zástupců.

Pokud jde o vnitřní život, ten je realizován především prostřednictvím webové stránky Unie, kde jsou Vám všem předkládány informace a materiály, které Unie vydává navenek. Je zde i část nazvaná O čem se diskutuje, v níž má každý člen Unie možnost podělit se o svůj názor s dalšími členy Unie, získat jejich doporučení či radu a diskutovat jakýkoliv právní problém.

Jak všichni víte, v únoru tohoto roku jsme uspořádali setkání členů Unie obhájců ČR v Brně, kde byla probrána témata považovaná za aktuální. Osobně se domnívám, že se toto setkání vydařilo. Podle záznamů se účastnilo asi 50 členů Unie a navíc i hosté.

A čistě pro úplnost. Presidium Unie se schází minimálně jednou měsíčně počínaje dubnem loňského roku. Tedy začalo v době, kdy ještě nebyla de iure Unie a logicky nemohlo existovat ani Presidium. Ale lidé, které chtěli vytvořit Unii a také Presidium už existovali a scházeli se. Jednání presidia jsou cca dvouhodinová a členové Unie jsou o obsahu informováni dopisy, které píši. Kromě toho samozřejmě komunikuje Presidium velmi intenzivně e-mailem, zejména při tvorbě stanovisek, formulaci jiných vnějších projevů a obecně kontinuálním řešení rozličných problémů, které život Unii přináší.

Jestliže bych měl veškeré aktivity Unie shrnout a trochu i zhodnotit a vyjdu-li ze záměrů, se kterými byla Unie založena, tedy aby se zabývala některými problémy trestního řízení tak jak je vnímají obhájci, pak je nepochybně velmi důležitá schopnost Unie své názory nejen formulovat, tedy zpracovat odborný materiál, ale také ho sdělit veřejnosti. Konečný závěr je opět na Vás, ale za sebe mám pocit, že Unie je docela viditelná i přesto, že fakticky existuje 14 měsíců. Její stanoviska jsou reflektována sdělovacími prostředky, novináři se zpětně zajímají o podrobnosti stanovisek a názory na odbornou problematiku obhajoby. Byť jsme na začátku cesty, která může být velmi dlouhá, lze se domnívat, že tu existuje šance na to, aby si Unie vybudovala pověst respektovaného odborného spolku, jehož názory na problematiku související s trestním řízením případně s obhajobou je třeba brát vážně.

Na závěr bilance jeden pohled dopředu. Lze-li to tak říci, pak vyvrcholením vnějších aktivit Unie by měla být konference naplánována na 1. 10. 2015, kterou pod názvem „Právo na obhajobu – teorie a praxe 21. století“ spolupořádá Unie s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a Českou advokátní komorou. O náplni této konference, zvaných delegátech a představách, které máme, budu informovat v samostatném dopise členům Unie. Na konferenci bude navazovat členská schůze Unie, takže mohu-li Vám doporučit, rezervujte si ve svém diáři datum 1. 10. 2015 a možná i část dalšího dne.

Je jistě Vaším právem zhodnotit činnost Unie a její uplynulé aktivity, takže chci pouze vyslovit naději, že se shodneme na tom, že Unie obhájců ČR má svůj význam a bude ho mít pořád dál.

 

V Praze dne 30. 6. 2015

 

JUDr. Tomáš Sokol

Prezident Unie obhájců ČR