STANOVISKO UNIE OBHÁJCŮ ČR Č. 5/2019 K VAZEBNÍM DŮVODŮM PODLE UST. § 67 b trestního řádu


9.10.2019

Podle informací publikovaných v internetovém deníku Česká justice byl obžalovaný JUDr. Elischer vzat v nedávných dnech do vazby proto, že zatelefonoval advokátce ženy, která měla v jeho trestní věci vypovídat, a tuto advokátku upozornil, že výpověď její klientky bezprostředně nesouvisí s předmětem řízení, a že soud svědky nesprávně poučuje o možnosti odepřít výpověď. Měl se také zajímat, zda zmíněná svědkyně bude vypovídat, protože ze spisu nezjistil, zda jí bylo povoleno vypovídat v režimu utajeného svědka. A konečně měl advokátku upozornit na právo její klientky, odepřít výpověď. Poté měl požádat zmíněnou advokátku, aby své klientce toto vysvětlila.

Tento rozhovor stačil soudu k tomu, aby vzal obžalovaného znovu do vazby z obavy, že by ovlivňoval svědkyni. Konkrétně se v České justici uvádí: „Tím že zdůraznil možnost, aby svědkyně využila svého práva a nevypovídala vůbec v trestní věci, kde je jedním z obžalovaných, ovlivňoval její osobu k podání svědecké výpovědi“. To má být zásadní argument. Rozhodnutí soudu je nutno respektovat, byť pevně doufáme, že se s ním stížnostní soud neztotožní. Podstatnější ale je, jaké závěry lze z tohoto rozhodnutí obecně dovozovat. Ale nejen z pohledu obviněného či obžalovaného, ale i z pohledu advokáta. Z rozhodnutí vyplývá, že obviněný nesmí, nemá-li se dopustit nezákonného ovlivňování, komunikovat s jiným obviněným či obžalovaným nebo svědkem a upozornit jej na základní právo nevypovídat. Nesmí tak učinit ani prostřednictvím advokáta osoby, jež má vypovídat, přičemž tím, kdo by měl dotyčnou osobu fakticky ovlivňovat, by měl být tento advokát, pokud dospěje k závěru, že by pro jeho klienta skutečně mohlo být výhodnější nevypovídat. Z toho ovšem také vyplývá, že ani advokát nesmí svému klientovi doporučit, aby nevypovídal, pokud ho k takovému doporučení někdo jiný inspiroval. V opačném případě se, vycházeje z argumentace soudu v uvedené věci i advokát stává součástí jakéhosi nezákonného spiknutí, směřujícího k maření vyšetřování. Někdo jiný mu poradí, aby jeho klient nevypovídal, a on to pak svému klientovi doporučí. Až doposud se zdálo, že do práva obžalovaného či obviněného, hájit se způsobem, který uzná za vhodné, patří i to, že svědka nebo případně spoluobviněného upozorní na jeho zákonné právo nevypovídat, případně na riziko spojené s tím, když vypovídat bude. Pochopitelně že obviněný v této pozici nesmí vydírat, vyhrožovat, podplácet, ale o to v dané věci ani nešlo. A nepochybně měl i advokát právo doporučit svému klientovi, jak má vypovídat a nebylo vůbec podstatné, jestli toto doporučení je výsledkem jeho úvahy anebo k němu advokáta někdo jiný inspiroval. Nutně se nabízí představa, že pokud by byl akceptován výklad koluzního jednání, jak ho v předmětné věci podal soud, může nastat situace kdy bude advokát vyslýchán k tomu, zda určitý procesní postup svému klientovi doporučil sám, anebo snad na základě telefonátu či jinak někoho jiného.

I s uvedeným respektem k soudnímu rozhodnutí Unie obhájců ČR zásadně nesouhlasí s popsanou interpretací toho, co je působení na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jiné maření objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, tedy skutková podstata vazebního důvodu dle § 67 b tr.řádu.

V Praze dne 8. 10. 2019

Prezídium Unie obhájců ČR