Stanovisko Unie obhájců ČR č. 1/2015 k lidským štítům


11.1.2015

Unie obhájců ČR vydává stanovisko k závažnému omezení občanů a ohrožení jejich životů policejním opatřením. V konkrétním případě policie pronásledovala po dálnice řidiče, který nereaguje na výzvy k zastavení a stále ujíždí. Následně policie uzavře několik kilometrů před jedoucím autem dálnici tak, že na ní zastaví veškerý provoz v daném směru. Počítá s tím, že tuhle překážku nepřekoná unikající řidič. Otázka zní, zda občané se svými auty mají být materiálem  takovýchto štítů. Zejména, s nadějí, že se povede přesně to, co v popisovaném případě. Ujíždějící řidič auto nezabrzdil, narazil do stojícího auta. Sám se zabil a zcela nevinného řidiče stojícího vozu těžce zranil. Dle názoru Unie obhájců se jedná o extrémní případ ohrožení života a zdraví osob, bez jakékoliv odpovědnosti, v rámci plnění úkonů policie ve věcech trestných činů a přestupků.

 

I. Popis případu:

1)           Dne 1. 3. 2013 okolo 15:00 hodin vydal odpovědný policejní komisař Policie ČR pokyn k zastavení provozu na dálnici D1 v úseku km 119 z důvodu snahy zastavit policií pronásledované osobní motorové vozidlo. Podle policejního hodnocení řidič tohoto vozidla jel bezohledně, agresivně, ohrožoval ostatní účastníky silničního provozu a na výzvy k zastavení nereagoval. Provoz ve zvoleném úseku byl zastaven. V důsledku toho se vytvořila kolona stojících aut a do jednoho z nich, stojícího na konci kolony po asi deseti minutách narazil se svým, autem „prchající“ řidič. Řidič ve vozidle do kterého narazil utrpěl těžké zranění. Prchající řidič v důsledku nárazu zemřel[1].

2)           Zhruba od té doby je různým kompetentním státním orgánům, vykonávajícím v této oblasti svou pravomoc znovu a opakovaně kladena otázka, zda lze považovat za zákonný a akceptovatelný postup, spočívající, v tom, že je policií zcela zastaven provoz na komunikaci a v důsledku čehož stojící auta fakticky způsobí neprůjezdnost komunikace. To vše proto, aby tak byl zabržděn řidič, který odmítá reagovat na výzvy policie k zastavení. Poněkud expresivně řečeno, z jedoucích motorových vozidel se vytvoří barikáda. A také z jejich řidičů. Policie ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů i státní zastupitelství si věc různě předávají, ale doposud vždy byl výsledkem všech závěr, že ve věci nejde o podezření z trestného činu a není namístě věc vyřídit jinak. Státní zastupitelství, jako vrcholný dozorový orgán v této oblasti konstatovalo, že šlo o velmi obtížný problém, při němž policie musela zvažovat negativní důsledky zvoleného postupu s porovnávat je s  riziky, které představuje řidič, jedoucí nepřiměřenou rychlostí a nereagující na pokyny policie. Zvoleným postupem ale policista, který o uzávěře rozhodl, nenaplnil skutkovou podstatu trestného činu obecného ohrožení.

3)           To, jestli ve věci došlo nebo nedošlo k spáchání trestného činu, je jistě z řady důvodů velmi důležité. Unii obhájců ČR je zcela zřejmé, že šlo o krajní a kritickou situaci a vůbec ji nebagatelizuje a je nám zřejmá i z ní plynoucí míru ohrožení řidičů. A už vůbec neprahne po tom, aby byl trestně stíhán policista, který uzávěru nařídil. Jde nám o něco jiného, O budoucnost a z toho plynoucí otázku, zda je možné, že takový postup bude v případě obdobného problému užit znovu. A na tuto otázku nikdo zodpovědný dosud neodpověděl.

4)           V té nejobecnější rovině lze otázku formulovat tak, zda občané této země, případně kdokoliv jiný, kdo zde z jakéhokoliv důvodu pobývá, musí počítat s tím, že pokud se to z taktických důvodů bude policii hodit, vytvoří z něj, případně z jeho majetku překážku, aby ztížila útěk někoho, koho pronásleduje. Přitom vytvoření bariéry z automobilů zastavených na silnici je jen jednou z alternativ. Zrovna tak si lze představit umělé vytvoření houfu občanů před východem z objektu, do něhož nebo z něhož prchá někdo kdo je pronásledován policií a celou řadu jiných možností. Všechny orgány, které v této oslovené orgány byly mimo jiné upozorňovány na to, že nikdo z dotčených řidičů vůbec netušil, k jakému účelu byl on a jeho osobního automobil užit, nikdo nedostal ani sebemenší šanci, aby alespoň opustil motorové vozidlo a to, že věc skončila „jen“ jedním těžkým zraněním je skutečně pouze náhoda, protože při nárazu došlo k požáru, který se pochopitelně v takovýchto podmínkách mohl lehce šířit. Navíc jedno z poblíž stojících aut bylo naloženo bombami s kapalným plynem.

4)           Unie obhájců tento případ předkládá veřejnosti aniž by zakrývala, že původně je klientem jednoho z advokátů a členů Unie obhájců ČR osoba, která utrpěla na dálnici při uvedené srážce zmíněné těžké zranění. Současně je třeba připomenout, že toto zranění bylo pojišťovnou odškodněno a ve věci primárně nejde o majetkový spor. Jak patrno, následující otázky i stanovisko se zaměřují na obecnou podstatu problému.

  1. Rozhodující právní závěry případu:

Zastavení několika desítek vozidel na dálnici jen proto, aby tak na ní vznikla překážka pro prchajícího řidiče a včetně toho, že řidiči zastavených vozidel nebyli informováni o důvodech opatření a museli setrvat ve svých vozidlech je z hlediska policie jakýmsi taktickým opatřením či úkonem. Z hlediska občanů je to ale omezením jejich svobody a to způsobem, který zákon nepředvídá a k němuž žádný orgán státu neopravňuje. Kromě toho jsou občané a jejich majetek využiti způsobem, který pro ně znamená hrožení jejich života, zdraví a majetku k čemuž také žádný státní orgán nemá v takovéto situaci oprávnění. Podle přesvědčení Unie obhájců ČR neexistuje právní předpis, který by opravňoval Policii ČR zastavit motorové vozidlo na pozemní komunikaci proto, aby sloužilo spolu se svým řidičem jako překážka jinému motorovému vozidlu. Unie obhájců ČR se rozhodně neztotožňuje s právním odůvodněním, uvedeným v usnesení citovaném v poznámce č. 1, podle něhož (str. 19) :

Proto lze „opatření“ na dálnici D1 spočívající v provedení řádného služebního úkonu, považovat za přiměřené, neboť tragické následky, jejichž vznik v důsledku úkonu nebyly rozumně předvídatelné, i když se způsobená újma jeví vzhledem k cíli sledovanému úkonem jako nepřiměřená.

Policie není oprávněna volit takové postupy, jimiž nic netušící osoby vystaví riziku tragických následků s tím, že jde o přiměřené riziko vzhledem k nějaké jiné hrozbě. Postup Policie ČR byl zcela a hrubě protiprávní.

III.         Stanovisko Unie obhájců

Unie obhájců ČR chce i touto cestou položit otázku čelným představitelům tohoto státu, která bude možná zčásti vnímána jako trochu „pod pás“. Rádi bychom, se od adresátů tohoto stanoviska dozvěděli, zda se je jednak podle nich v pořádku, jsou-li občané ČR byli využíváni k takovému účelu. A jednak, zda by se jim líbilo, pokud by takto využitým občanem byla osoba jim blízká, nebo dokonce oni sami. A zda i za těchto okolností by s takovýmto řešením souhlasili. A samozřejmě, zda můžeme něco takového očekávat i v budoucnu, nastane-li obdobná situace.

IV. Veřejně položené otázky

A.

Ministryni spravedlnosti ČR Prof. Heleně Válkové

Ministrovi vnitra Milanu Chovancovi

Nejvyššímu státnímu zástupci JUDr. Pavlu Zemanovi

Policejnímu presidentovi

Poslanecké sněmovně ČR

Senátu ČR

1)          Domníváte se, že byl popsaný postup Policie ČR zákonný a pokud ano, dle jakého právního předpisu?

2)          Souhlasila/souhlasil byste s tím, aby k takovému účelu byla použita osoba Vám blízká anebo vy sám?

              B.

Ministrovi vnitra Milanu Chovancovi

Nejvyššímu státnímu zástupci JUDr. Pavlu Zemanovi

Policejnímu presidentovi

3)           Hodláte v rámci svých oprávnění připustit aby i do budoucna byl takovýto postup policie užíván?

 

Unie obhájců ČR

 

[1] Údaje čerpána z usnesení Generální inspekce bezpečnostních sborů, 17. oddělení Brno, ze dne 30.4.2014 Č. j. GI-TC-491-58/2013

13 comments

  • Odpovědní opicisté by samozřejmě měli být zavřeni do kamenlomou, aby vlastnoručně odškodnili všechny poškozené a zraněné. Tito vepři nejen, že si vzali lidi jako rukojmí a zakázali jim vystoupit z aut (naprosto vážně, v čem se liší od teroristů co berou rukojmí?), ale podle svědků by tam nechali lidi i uhořet? Viz http://zpravy.idnes.cz/svedectvi-karla-kanky-o-zasahu-policie-na-dalnici-d1-f8t-/krimi.aspx?c=A130319_175858_krimi_cen zpropadení amatéři, ani ten hasicí přístroj neměli svůj, to je naprostá katastrofa.

    Ale co čekat v zemi, kde mešťácká opice popraví člověka střelou do hlavy a celé je to zametáno pod koberec.

    • „Ale když ta samoregulace tak pěkně fjnugue v Emerice, pročpak by to nešlo v Evropě? „Nešlo a to hned z několika důvodů: Předevšedm americkfd typ demokracie je trochu jinfd než ten evropskfd. Americke1 demokracie me1 tři složky – soudned, legislativned a exekutivned předsně oddělene9. Že1dne1 osoba ze soudned složky nesmed medt že1dne9 ze1jmy a rekrutovat se z dalšedch dvou a to se tfdke1 rovněž ostatnedch složek. Americke1 demokracie je založene1 na předsne9m dodržove1ned pre1va a fastavy, ktere1 je stručne1 a formulace jednotlivfdch fastavnedch ze1konů jsou tak jasne9, že je pochoped i pětilete9 dedtě. Ote1zky mohou nastat pouze v interpretaci a tam se pak patřičně vyře1ded cele9 arme1dy pre1vnedků, ale to je na celou knihu. Naproti tomu evropske9 demokracie sice majed rovněž tyto tři složky, ale nejsou oddělene9 a ze1kony umožňujed poměrně vysokfd stupeň korupce, takže je vedce možne9, že se moci choped nějakfd ne1cek nebo komouš a je vymalove1no. V historii USA se rovněž dostali k moci prezidenti a jednotlived ze1konode1rci ne1hodou či korupced, osobnosti to kolikre1t byli mdle9ho charakteru a i mnohem horšed, než je dnešned prezident. Pravda, v moderned historii jsme neměli moc charakterově ze1vadnějšedch prezidentů jako je tento, ale je1 jsem si jistfd, že si to ty druhe9 dvě složky ohleddajed a v předštedch volbe1ch bude zase všechno faplně jinak. De1le me1 Evropa smutne9 zkušenosti z minulosti a tak nedostatky v syste9mu vle1dy se mused nahradit legislativou, složitějšedmi ze1kony kvůli absenci jasnfdch a stručnfdch fastavnedch ze1konů nebo dokonce kvůli absenci fastavy jako takove9, jak je tomu v Brite1nii. V Brite1nii je ale dlouhe1 anglosaske1 tradice facty k ze1konům a majetku, což vyrovne1ve1 nedostatky syste9move9. To ale fjnugue pro Brity, ale evidentně ten samfd syste9m moc dobře nefunguje ve zbytku Evropy jako napředklad v Česke9 kotlině, kdy se se1m pohřbil v roce 1938 a dnes fjnugue pouze dedky tlaku zemed EU. Takže aby v Evropě či v Česku nebylo nutne9 zakazovat nacisty, museli by Evropane9 dospět k patřične9mu mravnedmu předstupu k majetku a ze1konům a ne1sledně ustanovit podobnfd politickfd syste9m třed složek jak je v USA, pak by byla naděje. Jinak holt je na ve1s nutnfd bič, když to nejde po dobre9m…

  • Honza ZZR

    Dobra prace! Amaterismus PCR je trestuhodny! Byl jsem jednim z tech, kteri podali trestni oznameni na neznameho pachatele pro obecne ohrozeni a neposkytnuti pomoci. Nemam taky nic proti tomu, aby opicajt poznal tihu zodpovednosti za sve rozhodnuti, ktere primo stalo zdravi nezucastneneho cloveka. Bohuzel, opicie se chova jako spolek ignorantu a pul roku (30.11.2013) po teto nehode zastavili dalnici dokonce v tunelu, kde mohly byt nasledky jeste daleko horsi: http://m.novinky.cz/articleDetails?aId=353241&sId=&mId=

  • Roman Řezníček

    Podle LZPS nikdo nesmí být zbaven života, svobody nebo majetku bez řádného soudu.
    Protože opatření policie vůči skupině obyvatelstva vědomě a účelně směřovalo k porušení svobody a v důsledku i zbavení života, je principiálně v rozporu s LZPS (každý má právo na život).
    Neřešil bych tedy tuto věc z pohledu konkrétních zákonů, ale Listiny ad hoc.
    Ani policie sama o sobě nesmí upírat jednotlivci právo na život.
    S pzdravem
    Roman Řezníček

  • JosefH

    Díky za toto prohlášení. Je neskutečné, jak policie v daném případě selhala.
    Nelze to přejít jenom tak. Stále se to snaží zahrabat pod koberec, včetně „slavné“ GIBS

  • Petr Švehlík

    K položeným dotazům:
    Ad1) Podle zákona o PČR platí, že : „Policista při použití prostředku k násilnému zastavení vozidla dbá, aby nedošlo k ohrožení života nebo zdraví jiných osob a aby život nebo zdraví osoby, proti které směřuje zákrok, byly ohroženy jen v nezbytné míře.“ Proto popsaný způsob zastavení ujíždějícího vozidla je v rozporu se zákonem.
    Ad2) Nesouhlasil bych.
    Poznámka: Bohužel, na základě předložených informací nelze posoudit, zda měla PČR čas a možnost v případě aut na konci kolony učinit taková opatření, aby jejich posádky nebyly ohroženy na životě a zdraví.(pakliže neexistoval v daný moment jiný způsob zastavení ujíždějícího vozidla, než vytvoření „umělé“ kolony).

  • .

    Vážená unie,
    je moc dobře, že se masakrem 1.3.2013 zabýváte. Zajímalo by mě, jak se jmenuje osoba, kterou nazývate odpovědným policejním komisařem. Jsem odpovědnou osobou v obchodním sektoru, na internetu je zveřejneno moje jméno a bydliště, kdybych někomu způsobil škodu, tak ji budu muset zaplatit. Policejní úředníci nejsou k náhradě škody pasivně legitimovani a dokud nebude veřejnost znát jména těch , kteří svoji pravomoc zneužili, v jejich arogatním přístupu se nic nezmění.
    V daném připadě se podle dostupných zdrojů nejednalo o žádného zločince, ale o nezletilého, který si bez dovolení půjčil auto rodičů. K policejní akci nebyl žádný důvod a rodiče si jistě nepřáli, aby jim policie vrátila zdemolované auto a mrtvého syna.

  • Jiri Nestler

    Proboho v jakém státě to žijeme? Jedinné co Policie zvládá je měřit rychlou jízdu. To co se stalo tady v Beranově je hanba Policie ČR.
    To že po silnicích jezdí wraky, zfetovaní šoféři, alkoholici to už policii tak moc neintreresuje. Podobně jako extrémně pomalá jízda vedoucí k chaotickým siutacím.

    Rychlá jízda je nebezpečná pro daného řidiče. Ovšem pomalí češi-řidiči jsou nebezpečí pro ostatní řidiče.

  • Jaroslav Švarc

    Dobrý den, velmi si vážím vaší iniciativy a jsem rád, že jste se do této problematiky pustili. Popisovaná policejní praxe je naprosto nepřijatelná a pobuřující. Konkrétní policisté, kteří použijí občany a jejich majetek jako zábranu, by měli být souzeni za zneužití pravomoci úřední osoby, neboť není takového ustanovení v zákoně, které by jim tento postup povolovalo. Policisté si nemohou dělat, co se jim zlíbí, ale pouze to, co výslovně smějí. Je naprosto zřejmé, že zastavit vozidlo je možno řadou jiných způsobů např. tak, jak jsme viděli při sledování prchajícího vozidla německou policií až někam ke Kralupům n. V. koncem loňského roku. Žádné najíždění, žádná honička, žádné filmové scény, žádné ohrožování ostatních motoristů. Klidné sledování s cílem nezvyšovat riziko pro ostatní řidiče. Naopak stále častější a agresivnější honičky policie s řidiči po Praze svědčí o nedospělém způsobu myšlení jejích současných velitelů. Držím vám palce, abyste pomohli prosadit rozumné chování policie a omezili tak její nesmyslnou zvůli odkoukanou ze seriálu Kobra 11. S pozdravem J.Švarc

  • Vlastimil Všetečka

    Je zarážející, že místo okamžitého opatření policejního presidenta k zastavení podobných praktik si kauzu předávají a nebýt Vás ji nechat vyšumět. Těžké zranění je příým důsledkem jejich jednání a ten kdo tak rozhodl musí nést odpovědnost za své rozhodnutí. Pokud to chtějí činit, nechť inicují změny příslušných zákonů a sundají si z aut „pomáhat a chránit“.
    Pokud se týká poskytnutí první pomoci, tak zanedbali nejen služební, ale i občanské povinnosti. Stačí zapadlý jazyk a místo čekání na hasiče či rychlou, mohou rovnou povolávat černou sanitku.
    Toto souvisí s naším obecným nešvarem na dálnicích a to je řešení přestupků na dálnici při běžném provozu. Jinde se též řeší přestupky, ale řidiči jsou nejprve vyvedeni na parkoviště, odpočívadla či benzinky. Nebo se čeká na to, až unavený nebo nepozorný řidič kamionu smete takový objekt z dálnice.

  • Tomáš Gřivna

    Spolkový ústavní soud v jednom ze svých rozhodnutí vystihl podstatu obdobných „akcí“ státu: Lidská důstojnost zakazuje státním orgánům použít člověka jako objekt jejich akce, a to i pro záchranu jiných. Když státní moc použije smrti bezmocných k záchraně jiných osob, stávají se tyto osoby pouhými objekty, což přehlíží ústavní status těchto osob jako subjektů nadaných důstojností a nezadatelnými právy. Soud zcela odmítl hypotetickou utilitaristickou teorie o výběru menšího zla založenou na zvažování hrozících následků. Zvažování je zakázáno tam, kde jedna z možností je neústavní, proto test proporcionality lidských práv není na místě. Ústavní soud připomněl, že právo na život a právo na zachování lidské důstojnosti implikuje nejen zákaz státu porušit tato práva, ale též povinnost je ochránit před útoky jiných osob. Každá osoba může svobodně rozhodovat o svém životě, rozvíjet svoji osobnost a má právo být považována za člena společnosti se všemi základními hodnotami. To vše zakazuje dělat z těchto osob pouhé objekty státní moci. Situace, kdy se rozhoduje o užití osob jako štítu, tyto osoby depersonalizuje a zbavuje je jejich skutečné hodnoty jako lidské bytosti.
    Ačkoliv je znění německého Základního zákona odlišné od české Ústavy a Listiny základních práv a svobod, přeci jen mají cosi společného. Základním principem právního státu je podrobení státní moci zákonu. Státní moc lze uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny). Nelze proto státní moc uplatňovat pouze na základě normativního právního aktu nižší právní síly než zákon. Aplikace zásady enumerace státních pretenzí je v případech tak závažných, jakými jsou zásahy do základních lidských práv a svobod, ještě více zúžena. Meze zaručených základních práv a svobody lze upravit zákonem jen v případech a za podmínek stanovených Listinou (čl. 4 odst. 2), přičemž při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu. Taková omezení nesmějí být zneužívána k jiným účelům, než pro které byla stanovena (čl. 4 odst. 4 Listiny).
    Situace případu není nepodobná stavu krajní nouze, jak ji zná české právo, v jejímž pozadí nacházíme teorii o volbě menšího zla. Ustanovení o krajní nouzi nalezneme hned v několika zákonech (trestní zákoník, občanský zákoník, přestupkový zákon). Komu jsou však tyto normy adresovány? Lze mít za to (z výkladu historického a teleologického), že jde o normy, které to, co je jinak monopolem státu, propůjčují jednotlivci. Nejde tedy o jakési sebezmocnění, kterým by stát svoje vrchnostenská oprávnění, vyplývající ze zvláštních zákonů, mohl rozšiřovat. Pokud by tomu tak bylo, dohnáno ad absurdum, do určité míry by se tím negoval princip dělby moci či věcná a místní příslušnost orgánů veřejné moci. Každý orgán veřejné moci by totiž v určitých situacích, aniž by měl pro svoji činnost zákonné zmocnění, mohl argumentovat obecným zmocněním vyplývajícím z institutu krajní nouze.
    Ze všech těchto důvodů se domnívám, že bylo v daném případě postupováno protiprávně a vyhodnocení zásahu ze strany policie je naprosto absurdní, neboť tímto postupem se z lidských bytostí staly objekty (předměty, věci) bez jakýchkoliv práv.

  • Šimonka Radek

    Nechci polemizovat s relativně vyčerpávajícím a souznícím komentářem, jen mne zajímá, jak s tímto „porušením zákona“ bylo naloženo. Nejde přec o první případ. Jaká jsou stanoviska kompetentních orgánů – policejního presidenta, ministra vnitra, spravedlnosti, ombudsmana apod.
    Bez kooperace všech těchto institucí jde o pouhý „výkřik do tmy“ ! RŠ

  • Jan

    Dobrý den.

    Vím minimálně o jednom dalším případu, kdy policie takto postupovala. Šlo o mediálně známý případ zastavování p. Jaromíra Jecha. Video ze zákroku je dostupné.
    Bylo to sice ve slabém provozu, ale policie zvolila jako vhodné místo k vytvoření barikády z kamionů tubus tunelu, což se mě zdá s ohledem na možné následky požáru v tunelu atd. velmi hloupé.
    Na záznamu je velmi dobře vidět, jak policista navádí kamion tak, aby přehradil jízdní pruhy.

    http://www.novinky.cz/krimi/349972-honicka-s-piratem-se-u-soudu-paradoxne-otaci-proti-policii.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *