Stanovisko Unie obhájců ČR č. 1/2018 k otázce důvěrnosti a možnosti odposlechu komunikace mezi obviněnou právnickou osobou a jejím obhájcem


22.6.2018

Člen Unie obhájců ČR se obrátil na prezídium s žádostí o zaujetí stanoviska k důvěrnosti komunikace mezi obviněnou právnickou osobou a jejím obhájcem v následujícím případě:

V trestním řízení byla obviněna právnická osoba (společnost s ručením omezeným) a obviněny byly též další osoby fyzické včetně jednatele této právnické osoby. Po zahájení trestního stíhání byla v rámci soudního příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podle § 88 tr. řádu zajištěna i komunikace mezi obhájcem obviněné právnické osoby a jejím obviněným jednatelem. K námitkám o nepřípustnosti takového odposlechu byl dozorujícím státním zástupcem zaujat názor, že obhájce obviněné právnické osoby je odlišný od obhájce obviněné fyzické osoby a nejde tedy o komunikaci mezi obviněným a jeho obhájcem. Z důvodu níže uvedených nelze s tímto názorem souhlasit.

Relevantní právní úprava

Čl. 13 Listiny: Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením.

Čl. 40 odst. 3 věta první Listiny: Obviněný má právo, aby mu byl poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce.

Článek 8 Úmluvy: Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.

Článek 6 odst. 3 písm. c) Úmluvy: Každý, kdo je obviněn z trestného činu, má právo obhajovat se osobně nebo za pomoci obhájce podle vlastního výběru, nebo pokud nemá prostředky na zaplacení obhájce, aby mu byl poskytnut bezplatně, jestliže to zájmy spravedlnosti vyžadují.

  • 88 odst. 1 věta třetí až pátá tr. řádu: Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.

Specifika obhajoby obviněné právnické osoby obhájcem

Netřeba do detailů rozebírat, že právnická osoba je umělý útvar, osobou, která není přirozeným subjektem právních vztahů, nýbrž osobou, které právní subjektivitu (právní osobnost) přiznává zákon. Zákon také stanoví, kdo ji zastupuje, čí právní jednání nebo čí protiprávní čin právnickou osobu zavazuje (viz jednání za právnickou osobu podle § 161 až 167 občanského zákoníku).

Není pochyb o tom, že i právnická osoba má právo na obhajobu, včetně práva zvolit si obhájce a radit se s ním (§ 35 TOPO, § 1 odst. 2 TOPO ve spojení s § 2 odst. 13, § 33 tr. řádu). Ostatně tyto závěry zaujal i Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře (srov. zejména Aannemersbedrijf Gebroeders Van Leeuwen B.V. v. Nizozemsko, stížnost č. 32602/96, 25. 1. 2000).

Má-li obhájce komunikovat s obviněnou právnickou osobou, kterou v trestním řízení obhajuje, musí z logiky věci hovořit s fyzickými osobami, které zastupují tuto právnickou osobu, popř. s osobami, které v rámci právnické osoby o skutku, pro nějž se trestní řízení vede, něco ví. Lze jen stěží vykonávat efektivně obhajobu, aniž by obhájce s obviněným mluvil. Tyto závěry potvrzuje i zahraniční literatura v zemích s tradiční trestní odpovědností právnických osob.[1]

Je pak jen otázkou, v jaké šíři, jakému okruhu osob, má být poskytnuta ochrana důvěrné komunikace s obhájcem právnické osoby.

Podle našeho názoru tento okruh osob zahrnuje:

  • osoby, které jsou oprávněny za právnickou osobu jednat (zastupují ji), ať již činí úkony v trestním řízení samotném (§ 34 TOPO) nebo i mimo něj (tzv. control group test).
  • osoby, které jsou v rámci právnické osoby schopny podat obhájci relevantní informace o skutku, o kterém se řízení vede, a o osobách, které se ho dopustily (tzv. subject matter test).

Zaujetí stanoviska k indikovanému problému

Jestliže obhájce obviněné právnické osoby komunikuje s jednatelem této právnické osoby, vykonává tím právo obhajoby této právnické osoby, konkrétně její právo radit se s obhájcem.  Právnická osoba jako umělý právní útvar není totiž s to komunikovat jinak než prostřednictvím osob fyzických. Pokud se komunikace mezi obhájcem obviněné právnické osoby a fyzickou osobou, která právnickou osobu zastupuje, týká předmětu trestního řízení (skutku, o němž se toto řízení vede), je třeba tuto komunikaci označit za důvěrnou a ze strany orgánů činných v trestním řízení neprolomitelnou. Na takovou komunikaci se vztahuje ustanovení § 88 věta třetí až pátá tr. řádu. Na tomto závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že je jednatel v téže věci také obviněn.

Výzva nejvyššímu státnímu zástupci

S ohledem na názor, který zaujal státní zástupce, a na opačný názor, který zaujala Unie obhájců ČR, k otázce důvěrnosti komunikace mezi obhájcem a obviněnou právnickou osobou, žádáme nejvyššího státního zástupce, aby se zabýval tím, zda se jedná o názor v soustavě státního zastupitelství ojedinělý či je šířeji zastáván, a popř. vydal stanovisko ke sjednocení výkladu zákona.  

 

V Praze dne 18. června 2018

 

doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.

viceprezident Unie obhájců ČR

[1]Srov. například VAN KEMPEN, P. H. Fair Trial and Privacy Rights for Legal Persons in Criminal Proceedings. In PIETH, Mark a Radha IVORY. Corporate criminal liability: emergence, convergence, and risk. Dordrecht: Springer, 2011. Ius gentium. Comparative perspective on law and justice. s. 373-379. Srov. též např. GOULD Brian K. a Philip R. BRALEY. The Problem of the Corporate Client and the Attorney-Client Privilege. New Hampshire Bar News. [online]. 14. 12. 2012 [cit. 18-6-2018]. Dostupné z: http://www.cwbpa.com/the-problem-of-the-corporate-client-and-the-attorney-client-privilege/.