Rekodifikace trestního řádu a zjednodušení přípravného řízení.


29.8.2014

Pro odlehčení si v těchto místech, v rámci diskuze, která sice je veřejně přístupná, avšak přesto především mezi námi, kolegy, dovolím vtip. Není zcela politicky korektní, protože začíná otázkou, proč v Hvězdných válkách nejsou mezi herci zastoupeni příslušníci minority, kterou raději nebudu jmenovat. Zas až tak politicky nekorektní si být netroufám. Odpověď je jednoduchá, do budoucna se s nimi nepočítá. Podle věcného záměru rekodifikace trestního řádu se s obhájci do budoucna rozhodně počítá. Akorát se uvažuje o jisté redukci jejich působení v rámci přípravného řízení. Konkrétně se hovoří o tom, že by účast obhajoby v přípravném řízení byla omezena na zásadní úkony procesní povahy, které mají bezprostřední význam pro dokazování v řízení před soudem (výslech obviněného, výslech svědků, účast při neodkladných a neopakovatelných úkonech apod. A také je uvažováno o redukci nutné obhajoby na řízení o zvlášť závažných zločinech. Pokud některému kolegovi v této chvíli stoupl tlak, pak bych chtěl upozornit, že jde v podstatě část legislativního záměru, který schválila vláda někdy v roce 2008 a proti němuž nic nenamítala ani Česká advokátní komora. A abych byl zcela férový, proti němuž jsem nic nenamítal ani já. A protože tehdejší rekodifikace skončila právě a jen u legislativního záměru, zatím co nyní se zdá, že by snad mělo být přistoupeno až paragrafovému znění anebo dokonce k projednání návrhu zákona, případně, což už si žádá hodně velkou míru fantazie, k jeho schválení, bude asi dobré se k tomuto problému vrátit.

Nebudu hovořit za jiné, ale za sebe jsem s touto redukcí souhlasil s dvěma vnitřními podmínkami či důvody. Především, že následně v paragrafovém znění budou jasně a v rozsahu, který za sebe považuji jako důležitý a nezbytný definovány právě ty úkony, u nichž bude účast obhájce možná, případně nutná bude-li to vyžadovat trestní sazba. Důvodem mé vstřícnosti, a to je asi to, o čem by mělo být diskuze, je mé přesvědčení, postavené na celoživotní zkušenosti, že trestní řízení by pokud možno co nejrychleji mělo směřovat k soudnímu projednání. Jistě, neobjeví-li se mimořádné okolnosti, které umožní jiný postup, případně nebude-li zvolena jiná procesní metoda například odklon.

Poněkud zjednodušeně řečeno, pokud už se někomu přihodí ta věc, že je obviněný, tak se buď doznává anebo vinu popírá. Samozřejmě jsou i nuance částečného doznání, případně spory o právní kvalifikaci, ale to je detail. Rozumím tomu, že bez ohledu na postoj obviněného musí být některé úkony provedeny v přípravném řízení, nicméně není-li věc na zastavení, co nejrychleji s ní k soudu. Připadá mi zbytečně zdlouhavé „sjíždět“ proces takříkajíc nanečisto v rámci přípravného řízení a pak v podstatě to samé provádět u soudu. Kromě toho má stávající systém jednu velmi špatnou vlastnost. Soudu už je dopředu předkládán tak říkajíc hotový důkazní materiál, který ale z pohledu obviněného zdaleka hotov být nemusí. Ovšem je způsobilý u sugestibilnějších osob, vyvolat přesvědčení o tom, že všechno už je vlastně jasné. To a délka trvání řízení, kterou asi jinými prostředky ovlivnit nelze, protože kapacity policie z řady důvodů ležících zcela mimo rekodifikační proces větší nebudou, vede k velmi dlouhému trestnímu řízení. To v řadě případů traumatizuje obviněného i jeho rodinu, komplikuje mu život a jak řečeno, pak si to stejně ještě jednou zopakuje u soudu.

Je mi jasná celá škála argumentů proti takovéto redukci, přesněji proti zrychlení řízení na úkor úkonů, prováděných za přítomnosti obhájce, z nichž ten prvý nepochybně je v podstatě otázkou, jestli se tím vůbec něco zrychlí. Dále pak poměrně často slýchám námitku, že si bez dohledu obhájce, tedy například při sepisu záznamu o podání vysvětlení, policisté budou dělat co chtějí. Třeba tím, že budou ovlivňovat vyslýchané při jejich výpovědi a to, co z toho vzejde, už bude obtížně změnitelné, byť to nebude autentický projev svědka, respektive potenciálního svědka, takto osoby podávající vysvětlení. Kdesi vzadu, sice nevysloven, leč existující, trčí pro mnohé závažný argument v podobě obavy, že touto redukcí obhájci přijdou o část své práce a tedy i o část své obživy.

To poslední bych s dovolením rovnou odmítl. Ať se nám to líbí či nelíbí, trestní řízení tu není pro obživu obhájců. Kromě toho se nepochybně zvětší náročnost soudního řízení a to včetně náročnosti časové.

Ty další důvody jsou už trochu vážnější. Lze si jistě představit, že bez potřeby formálně obesílat obhájce a stanovovat termíny procesních úkonů tak, aby měli obhájci čas se na ně připravit, může být vyšetřování, pokud jde o shromažďování důkazů od osob, které něco vědí rychlejší. Jinými slovy úřední záznamy o podání vysvětlení by měly jakousi časovou úsporu přinést. Jak velkou, to už ani sám nejsem schopen říci a v tomto směru nechť ať se odvine diskuze a jsem zvědav na názory druhých. Obava, že budou policisté manipulovat s těmi, kdo budou podávat vysvětlení, je bohužel reálná, byť se domnívám, že statisticky nejde o velký počet případů. Ovšem to není zas až tak významný argument. Tady bych mnohem spíš vnímal jako obranu procesní mechanismy, které umožní použít takovýto záznam jako důkaz pouze se souhlasem všech účastníků tak jak je tomu doposud a do té doby budou pouze informací pro státního zástupce, případně pro obě strany, co mohou od takto informované osoby očekávat.

Nicméně jde nepochybně o velmi citlivý problém, který bude řešen i na půdě sekce pro trestní právo České advokátní komory, ale nevidím vůbec žádný problém či překážku v tom, když o něm povedeme diskuzi i v rámci Unie obhájců ČR. Proto jsem toto téma na začátek vybral a docela se těším na Vaše názory.

JUDr. Tomáš Sokol