„Projekt Unie obhájců ČR skýtá příležitost, jak organizovaným způsobem dát hlasitě najevo myšlenky, které sdílí část advokátů praktikujících trestní právo. Díky tomu, že působím rovněž jako učitel trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, mě čím dál tím častěji zaráží rozdíl mezi tím, co stanoví zákon a je napsáno v učebnicích, a tím jak zákonný text mnohdy účelově interpretují orgány činné v trestním řízení. Na nejednom případě lze demonstrovat, že činnost policejního orgánu a státního zástupce v přípravném řízení již zdaleka nesměřuje k naplnění základních zásad trestního řízení, jako jsou zásady vyhledávací (se stejnou pečlivostí a z úřední povinnosti vyhledávat důkazy a zjišťovat skutečnosti, které slouží nejen v neprospěch, ale i ve prospěch obviněného), presumpce neviny či tzv. materiální pravdy. Policejní orgán a státní zástupce se od počátku trestního řízení stylizují do role protivníka obviněného, mnohdy doprovázeného touhu té které úřední osoby po osobním zviditelnění, a to prakticky bez osobní odpovědnosti. Přijde mi, že je nejvyšší čas s tímto neblahým trendem bojovat. Jsem přesvědčen, že jako sdružení obhájců máme větší šanci než jako jednotlivci.“
